MICHAELA KRAMÁROVÁ

 

Šéfredaktorka Žena a život 

Program: KŘEST KNIHY Velké ženy z malé země

Šéfredaktorka časopisu Žena a život, časopisu pro ženy, které milují svůj život. Jsem perfekcionista se sklony k bordelářství. Mám ráda časopisy, knihy, lidi a čokoládu, kterou si většinou zakazuju. Mívám PMS, ale jinak jsem optimistka, která vždycky věří, že bude líp. Cvičím pilates, vstávám v šest, a když na mě jde stres, zapaluju vonnou svíčku. Mám slabost pro písně Karla Plíhala a lidi, kteří se nebojí bláznivě snít. Miluju bydlet v městě a cestovat k moři. Až budu stará, chci mít maličký dům přímo na opuštěné pláži.

Rozhovor s Michaelou Kramárovou

Kdo Vás osobně v životě nejvíce inspiroval? Nechávám se inspirovat každodenně. Bez nadsázky říkám, že na svých názorech nelpím a že jsem otevřená všemu novému. Moje práce je pro tento životní přístup ideální: Vše, co objevím, zkoumám na stránkách našeho časopisu a snažím se předat dál co největšímu počtu žen. Chcete-li konkrétní jména, tak: hodně mě inspirovala a naučila moje první šéfová, Helena-Kateřina Fialová, která byla první šéfredaktorkou české Elle a dodnes je mou nejbližší přítelkyní. Velké změny v mém životě nastartovalo setkání s Renatou Mrázovou, jejíž energie mě nepřestává fascinovat. Díky Martině Březinové jsem objevila Montessori pedagogiku a tím zas ovlivnila život naší rodiny. S Ditou Pecháčkovou každodenně řeším, co bude dál, a pravidelně s ní jezdím na kurzy (nejen) čínské medicíny.

Proč je nutné pracovat na svém osobním rozvoji? Protože je třeba se posouvat dál. Nestagnovat. Ukončovat věci a otevírat se novým. Z vody do dřeva, ze dřeva do ohně, z ohně do země, ze země do kovu. A pak zas znovu do vody. 🙂

Máte vlastní zkušenost se slaďováním práce a rodiny? Mám pětiletého syna, takže mám. Těžko říct, jestli existuje nějaký ideální model, jak to udělat, aby byli spokojeni všichni. Mě osobně uklidňuje poučka: Když je šťastná máma, je šťastná celá rodina.

Co byste přála ženám, aby si z festivalu VŠEM ŽENÁM odnesly? Aby uslyšely něco nebo potkaly někoho, kdo je posune a ukáže jim smysl. 

Jaké je Vaše osobní motto? Poslední roky se snažím žít v maximální upřímnosti sama sobě i k druhým. Nedá se říct, že by se tím věci nějak výrazně usnadnily, spíš naopak. Ale mně samotné je díky tomu líp.