Martina Viktorie Kopecká

Farářka Církve československé husitské, psychoterapeutka a krizová interventka

Kdy a kde se můžeme potkat?

Online mentoring

25.1. 2023, 11.00 – 12.00 hodin, on-line platforma Zoom

Téma

Unaveny soucitem? Na tenkém ledě mezi pomocí druhým a ztrátě respektu sám k sobě.
Pocity vyčerpání se netýkají jen pracovníků v pomáhajících profesích a ve službě, zažít je může čas od času každý z nás nejen v práci, ale i v osobním životě. Projevy soucitu, empatie a ochota pomoci má také druhou stranu mince, tvář, o které se často nemluví. Tzv. „compassion fatigue“ – únava ze soucitu se týká terapeutů a všech, kteří jsou neustále připraveni naslouchat a pečovat, přistupovat ke klientům, kolegům a blízkým se zvýšenou měrou ochoty k nestandardním řešením. Jak se nestát bezmocným pomocníkem a zraněným ošetřujícím? Jak zas a znova nastavovat hranice, jak rozpoznat blížící se únavu z neustálé připravenosti pomáhat všem okolo nás. Jak je to s pomocí a naším lidským egem? Proč je zásadně důležité plnit krom přání ostatních i ta svá? Dotkneme se pojmů jako je „naučená bezmoc“, vnitřní koherence, Jungův archetyp léčitele, destruktivní altruismus a zkusíme také cvičení „vzteklé dítě“ (autorčino imaginární, ale vlastní).

 

Bio

Vystudovala na Univerzitě Karlově teologii a pak ještě psychologii a speciální pedagogiku. V současném době pracuje na projektu dizertační práce. Jen díky zaměstnání v běžné velké firmě zjistila, co v životě dělat nechce a začala hledat svou vlastní cestu. Studium teologie se jí stalo velkou láskou, a tak se rozhodla jít za hlasem svého srdce a stát se duchovní. Nebyla to lehká cesta, ale dneska už ví, že to jinak být nemohlo. Jako farářka slouží Bohu i lidem, křtí, oddává, vyprovází na poslední cestě a slouží bohoslužby.

Ráda píše kázání, která lidi baví a „šije svatby na míru“. Od roku 2013 je členkou ústředního výkonného výboru Světové rady církví a od roku 2014 je předsedkyní jednoho z jejích poradních orgánů ECHOS. Papež František ji za její ekumenickou činnost vyznamenal medailí a pozval ji, aby se jako jediná vysvěcená žena – duchovní – zúčastnila biskupské synody ve Vatikánu. Dál se vzdělává, snaží se rozšiřovat obzory a učí se jezdit na kole. Před dvěma lety začala druhý psychoterapeutický výcvik v rodinné terapii psychosomatických poruch. Je nadšenou čtenářkou všech žánrů, píše blog o životě farářky dnešní doby Deník farářky, je jednou ze 33 Velkých žen z malé země (www.velkezenyzmalezeme.cz), má slabost pro kubánskou hudbu, rum a doutníky a nejvíc si odpočine v galerii na výstavě.

Jejím mottem je Dalajlámovo: „Existují pouze dva dny v roce, kdy nemůžeme udělat vůbec nic. Jedním je včerejšek a druhým zítřek. Proto je dnešek tím správným dnem, kdy má člověk milovat, konat a žít.“

Více na https://www.denikfararky.cz/